Zase něco o mě, ale jiným způsobem.

21. srpna 2012 v 13:24 | Anniehorse |  Já, já já jenom já! Ne nebojte se, nejsem egoista!
No...po dlouhé době přidám nějaký článek, tentokrát to není povídka, ale něco o mě. Jenže to není psané klasicky(Jmenuji se blablabla atd.), ale trochu jiným zbůsobem. Tak čtěte a posuďte sami.
*Annie
PS: začátek vás může překvapit, ale čtěte dál ;)


Uháněla na bílém pegasovvi po nebi. Společně přeskakovali z mráčku na mřáček a prchali před pálivým sluncem. Annie milovala jízdu na svém okřídleném hřebci. Když se zdálo, že pegas nebude muset udělatnějaký nevypočitatelný skok, pustila jeho hřívu a rozpažila ruce. Jenže v tu chvíli si pegas vesele povyskočil a jeho jezdkyně, která to nečekala začala sklouzávat z jeho zad. Rychle padala k přibližující se zemi...
Když už byla od země jen pár kilometrů daleko, začaly Annie před očima běhat všechny její vzpomínky, veselé i smutné...

Nezačalo to jejím narozením, ale tím, jak ji její milovaný dědeček chová v náručí. Rychle se střídaly všechny hry s jejím bráchou, výlety s rodinou atd. Náhle se rychlý sled událostí zbrzdil u chvíle, kdy brácha za školy přinesl křečka. Rozhodování jestli si ho nechají, pak zase zrychlení...Radovánky s křečkem, dovolená v Itálii, nelehké vycházení se spolužáky ve třídě. Chvíle bez kamarádů. Objevení nejlepší kamarádky. Dovolená v Chorvatsku, smutek z náhlého úmrtí křečka. Radost z křečka nového, lepší vztah se spolužáky. Dovolená na Mallorce s jejím milovaným dědečkem. Koňské tábory s kamarádkou, nové zvířátko do domu-kočička. Každé prázdniny do ciziny: Španělsko, Slovensko. Smích nad tím, jak se Mašinka pokouší "skamarádit" s křečkem. Potom další ztráta křečka. Radost z přijetí na gymnázium. Noví kamarádi i "nepřátelé", a pak velká brzda když umřel děda, slzavá údolí, zkažené prázdniny, ve škole velké zhoršení...Velká cesta do Švédska, a pak najednou radost z přijetí do TJ Moravan, krušné, ale i radostné chvíle strávené v sedle. Absolutorium v baletu, a pak ta rána, když zmizel Lanvin, všude cedule oddíl končí...nové oznámení na Sokratově boxu: soukromý kůň. Poslední hodina na Britovi, focení s Lusi, snaha zabránit tomu, aby Brit skončil v salámu, a jak to nakonec dopře dopakdlo. Pak další prázdniny, koňský tábor, babička, chata a teď Korsika?

Pak ji pegas zachytil a ona se probudila...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mňoukla&vymňoukla Mňoukla&vymňoukla | Web | 22. srpna 2012 v 7:28 | Reagovat

Člověče, do práce by tě s tímhle životopisem asi nevzali, ale mě se STRAŠNĚ MOC LÍBÍ!

2 Ta jemná dívka Ta jemná dívka | Web | 22. srpna 2012 v 19:48 | Reagovat

To je krásný... Moc se mi líbí, jak si do toho zakomponovala svou lásku ke koním a zároveň tu teorii, že se ti před smrtí zobrazí celý život...

3 Sabina Sabina | Web | 26. srpna 2012 v 20:05 | Reagovat

Je to hezký a nápaditý.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama